Povodně 1997

„Extrémní povodeň, kterou přivodily silné deště, lze označit za apokalyptickou pohromu. Dá se usoudit, že na Moravě a ve Slezsku jde co do velikosti a trvání extrémních průtoků a co do rozsahu území zasaženého srážkami nepochybně o největší povodeň v epoše hydrologických pozorování. Povodně vždy byly a tedy i budou. Větším povodním nelze zabránit, je možné se však před nimi chránit a zmírňovat tak jejich následky“, napsal krátce po červencových povodních v roce 1997 šéf oddělení experimentální hydrologie Českého hydrometeorolo-gického ústavu Josef Hladký.

Podobně jako mnoha jinými oblastmi Moravy a Slezska se i Chropyní a Plešovcem přehnala povodeň, jakou žádný z pamětníků nepamatuje.

Z historických pramenů lze z kusých zpráv vyčíst, že za posledních 120 let oblast Chropyňska opravdu taková povodňová pohroma nezasáhla. Pro názornost uvádíme několik zpráv z kroniky města:

- Roku 1877 byla veliká povodeň. Protrhla se hráz u Troubek a voda zaplavila širé okolí. V Chropyni sahala voda až po zvýšené prahy domků na Hejtmaně.

- Záříčské pozemky trpívaly častými záplavami řeky Bečvy. Z hájovny ležící západně od osady museli se pokaždé před povodní stěhovati do osady. V čase záplavy vcházelo se oknem z lodice do příbytku.

- V neděli odpoledne 21. května 1911 a v pondělí ráno byla protržena hráz řeky Moštěnky a pak byla protržena hráz „u roury“ mezi řekou Moštěnkou a obcí Plešovec, čímž hrozilo nebezpečí zatopení skoro celé obce. V neděli přijel do Chropyně na kole posel z Plešovce se zprávou, že do vsi přitéká plnou silou voda protrženou hrází řeky Moštěnky. Dobrovolní hasiči společně s občany a pracovníky statku vyvedli dobytek, který byl umístěn ve stájích statku a pomohli obyvatelstvu s přípravou evakuace. V pondělí se situace opět zhoršila. Naraženy dvě řady kůlů, na ně přibity desky. Bylo naplněno 300 pytlů mokrou hlínou a uloženo do protržené hráze. Voda se zastavila a dále se pak nevylévala. Později odpoledne se dostavil c. k. 3. pluk pěšího vojska ku pomoci občanům.

- V srpnu roku 1930 bylo vytrvale deštivé počasí, které zničilo úrodu. Zvláště nepříznivé bylo v říjnu, kdy vytrvale pršelo 25. až 27. října a pak 30. a 31. října. Voda v Moravě protrhla hráz a rozlila se u Kojetína a zaplavila celý les až k Chropyni. Vytvořilo se obrovské jezero, do kterého tekla voda ze západu z Moravy a ze severu z Bečvy. U splavu v Chropyni byla stavidla zcela vytažena. V Chropyni byly ohroženy domy v současné Masarykově ulici a na Podlesí, kam se voda rozlila kanálem, na jehož ústí do Bečvy se neuzavřela zpětná klapka a voda se tak tlačila kanálem nazpět a zalila nově postavené domky. Les byl zaplaven až k Josefince a ke Spálené louce. Na Kroměřížském okrese postihla povodeň zvláště městečko Kvasice, kde spadlo 17 domů a 40 jich bylo poškozeno.

- ještě několikrát se místní kroniky zmiňují o povodních. Vždy přicházely jako důsledky vytrvalých a vydatných dešťů v letním období na větším území republiky. Voda z rozlitých řek (ať už Bečvy či Moravy) pak zaplavovala okolní pole, louky a lužní lesy. Zmínky o tom, že by vtrhla do města nejsou.

Tolik říkají místní prameny na téma povodeň.

Ta, která přišla roku 1997 způsobila v Chropyni a Plešovci obrovské škody na majetku obyvatelstva. Zanedbatelné nebyly ani škody na veřejných komunikacích a kanalizacích. V důsledku povodně bylo vydáno v Chropyni 6 demoličních rozhodnutí a v Plešovci 19. Vezmeme-li v úvahu, že v Plešovci bylo před povodní 76 rodinných domů, bylo povodní strženo nebo muselo být zbouráno 25% příbytků. Kromě toho byly v této místní částí zaplavením poškozeny všechny objekty s výjimkou tří rodinných domů a kaple. V Chropyni samotné bylo povodni zaplaveno několik desítek domů v ulicích Pazderna, Krátká, Podlesí, Masarykova a U Hejtmana. Také zde byly škody na obytných domech veliké.

Po kulminaci „hlavní záplavové vody“ od Troubek, z řek Moravy, Bečvy a Moštěnky došlo k silnému zaplavení podniku Technoplast vodou z lesa Rasina a okolních polí od severu. Voda z továrny postupně zaplavila prostory koupaliště, stadionu, tlačila se do sídliště, - „vypláchla“ domy v ulici Drahy a přes objekty statku ohrožovala Františkov. Překopáním silnice na Přerov u hájovny byla voda poměrně rychle odvedena jihovýchodním směrem do polí mezi velkokapacitní kravín a Františkov. Během několika hodin se voda z Technoplastu vytrácela. Téměř v celém městě se podzemní voda dostala do sklepů rodinných domů, včetně některých domů činžovních. Hladina vody dosáhla max. výšky více než dva metry v Chropyni u lázní a v Plešovci v prostoru zahrad před Čeprem.

V úterý 7. července bylo zřízeno v objektu tělocvičny a svobodárny evakuační centrum, kde se postupně shromáždilo 159 lidí z Plešovce, Chropyně, Záříčí a Troubek. Protože již nebylo technicky možné zabezpečit evakuaci obyvatel Plešovce do Chropyně, byla většina lidí evakuována v následujících dnech vojenskými obojživelníky do ubytovny v Kroměříži, kde strávili několik dnů. Přestože v tělocvičně TJ Technoplast bylo ubytování zřízeno „za pochodu“ a provizorně, bylo o postižené postaráno velmi dobře díky nesmírné obětavosti desítek lidí z řad ošetřovatelek, lékařů, pracovnic školní kuchyně a řady dalších dobrovolníků. Znovu se ukázalo, že lidé v ohrožení v sobě dokáží najít lepší stránky svého „já“. O tom, že jejich úsilí nebylo marné, svědčí i písemná poděkování od ubytovaných, která přicházela na městský úřad. S nemalým obdivem lze hovořit i o několikadenním obrovském úsilí řady občanů z ul. Hrad, kteří zásobovali neevakuovaný zbytek obyvatel Plešovce jídlem a na lodičkách odvezli dobytek a některé cennější zařízení bytů do bezpečí. Jedině díky nim prakticky nedošlo k úhynu většího hospodářského zvířectva.

Díky úsilí dobrovolných hasičů, vojska, policie a dobrovolných záchranářů nebyl v našem městě přes hrůznost této pohromy zmařen ani jeden lidský život, za což patří dík všem, kdo se o to zasloužili.

- z brožury Povodeň 1997