Chrám sv. Jiljí - kostel a fara v Chropyni

Chropyňský kostel nese jméno opata sv. Jiljí. Vždy na začátku měsíce září, na den svátku tohoto světce, připadne tzv. hody. V našem městě se po dlouhé době tato tradice obnovuje.

Kostel sv. Jiljí je vystaven v barokním slohu, tzv. Josefínském, a vybudoval ho olomoucký arcibiskup Maxmilián Hamilton v roce 1772, o čemž svědčí jeho znak na klenbě před kněžištěm. Stavěl jej Jan Krim za rychtáře Jana Orlíka. Kostel byl posvěcen arcibiskupem Theodorem Colloredo-Waldsee 10. září 1780. Kostel měl původně dva oltáře – hlavní sv. Kříže a boční sv. Josefa. V roce 1890 byla k východní straně přistavěna kaple Panny Marie Lurdské. Délka kostela je 25 m, šířka 10 m; výška věže je 16 m. Za hlavním oltářem je portál, do něhož je zasazen obraz sv. Jiljí, malovaný akademickým malířem Adolfem Helerem z Kroměříže v roce 1912. Původně tam visel obraz téhož světce, pocházející z 18. století. Ten byl však velmi poznamenán „zubem času“ a nyní se nachází na oratoři. Za oltářem, v rozích, jsou umístěny sochy sv. Mikuláše a sv. Prokopa. Ozdobou kostela je kazatelna a zejména mistrovsky vytvořená křtitelnice od neznámého autora, která zachycuje křest Ježíšův sv. Janem Křtitelem (sochy jsou v životní velikosti).

Na kostelní klenbě se původně nacházely stropní malby z konce 18. století, které vytvořil F. Přeček z Přerova. Jeden ze tří výjevů představoval vítání Panny Marie sv. Annou, druhý příchod betlémských pastýřů, kteří se přišli poklonit Ježíškovi a třetí znázorňoval Tři krále. V roce 1967, při přemalbě kostela, konstatovalo Krajské středisko památkové péče v Brně, že záchrana figurálních maleb je z technických důvodů nemožná. Proto bylo upuštěno od restaurování původních maleb a opravila se pouze temperová malba, která se nacházela pod obra zy a byla v dobrém technickém stavu. Zachována zůstala také malba vítání Panny Marie sv. Annou v kapli, která byla nejmladší.

Ke kostelu neodmyslitelně patří varhany. O nich však je zmínka až v roce 1844, kdy byly údajně pořízeny nové od firmy Antonín Hanačík ve Zlíně a poprvé se na ně hrálo 11. března. Na ty hrál od roku 1905 František Kašper, velký hudebník a dirigent místního slavného sboru. V roce 1942 byly pořízeny varhany nové, dvoumanuálové, vyrobené firmou J. Melzer v Kutné Hoře. Bohužel se na nich za 55 let podepsal zub času, červotoč i tehdejší doba a péče o památky, že byly v roce 1996 na základě neodborného a ukvapeného jednání a na tehdejší dobu velmi krutým zásahem zničeny. V roce 1999 byly pořízeny digitální varhany značky Viscount.

Mezi nejvýznamnější kněze, kteří v Chropyni působili, patří bezesporu P. Jan Vévoda, který se velmi zasloužil o rozkvět farnosti a celé obce a byl v Chropyni více než 50 let. Toho vystřídal mladý kněz P. Bohumil Šebestián Kunčar, který do Chropyně přišel přímo z komunistického kriminálu. Lidé si ho brzy velmi oblíbili. Jeho život bohužel skončil tragicky - pádem z lešení při opravě fasády kostelní kaple.

Kostel sv. Jiljí byl zařazen do státního seznamu nemovitých kulturních památek.